Češi mají obavu o své finanční zajištění ve stáří, řešením je začít co nejdříve spořit na důchod
3. 10. 2024
7 min.
Průměrný věk se stále prodlužuje a v populaci přibývá lidí v důchodovém věku. Dnes je v penzi v Česku zhruba pětina obyvatel, v roce 2050 by to ale měl být každý třetí z nás. To samozřejmě znamená i daleko větší tlak na výdaje státního důchodového systému. Budoucí důchody budou v poměru ke mzdám mnohem nižší než dnes. To si uvědomuje stále více lidí, což dokládá i nedávný mezinárodní průzkum NN pojišťovny. Z něho vyplývá, že obavu o dlouhodobé finanční zajištění ve stáří pociťují více než dvě třetiny Čechů. Řešením je zvolit některý z nástrojů, či jejich kombinaci, který pomůže udržet životní úroveň po odchodu do důchodu. Optimální je proto začít s pravidelným spořením či investováním co nejdříve.
NN pojišťovna v létě provedla průzkum mezi téměř 12 tisíci respondenty z 11 zemí světa, a to včetně Česka. Dotazováni byli lidé ve věku 18 až 79 let. Pozitivním zjištěním je, že 66 % českých důchodců si penzi užívá. V tomto ohledu se Česko umístilo zhruba v polovině pomyslného žebříčku. Nejvíce spokojených důchodců je v Nizozemsku (80 %), nejméně naopak v Turecku (49 %). Podstatně méně pozitivně ale vyznívá hodnocení českých penzistů ohledně jejich finanční situace. Významný pokles příjmů pocítilo 57 % respondentů. Pouze zhruba čtvrtina (27 %) soudí, že se jim po odchodu do důchodu vede finančně lépe, než očekávali.
A optimistické nejsou ani výsledky průzkumu vztahující se k budoucnosti. Jen 32 % dotázaných Čechů se nebojí o své dlouhodobé finanční zabezpečení, i kdyby měli žít až do 100 let. Tedy 68 % účastníků průzkumu takové obavy má. Jde o druhý nejhorší výsledek ze všech 11 zemí, hned za obvykle pesimistickými Japonci. Nejvíce naopak své finanční připravenosti na život až do stovky věří Nizozemci (57 %), Rumuni (52 %) a Španělé (45 %). Finanční zranitelnost Čechů souvisí s jejich úsporami.
Jen třetina Čechů s jistotou říká, že by zvládla velký neočekávaný výdaj, a pouze 31 % dotázaných na konci měsíce zbývají na účtu nějaké peníze. Pouze 19 % má úspory na 3 až 6 měsíců, 16 % na 6 až 12 měsíců a 22 % by bez příjmu vyžilo déle než 12 měsíců. Nulové finanční rezervy naopak přiznává 17 % respondentů, zatímco 21 % respondentů by z naspořených peněz vydrželo fungovat dokonce jen méně než 3 měsíce.
Tlak na důchodový systém poroste
Každý z nás si proto musí uvědomit, že je nutné se co nejdříve začít starat o své finanční zabezpečení na dobu, až skončí se svojí aktivní pracovní kariérou. Dnes zajišťuje přes 90 % příjmů důchodců stát. S tím, jak poroste počet lidí v důchodovém věku, bude se na úrovni státu zvyšovat tlak rostoucích výdajů a klesajících příjmů. Je zřejmé, že budoucí důchody budou muset být v poměru ke mzdám mnohem nižší než dnes. Pro ty, kteří si budou chtít i v penzi udržet životní standard, plnit si své sny a vést aktivní život dle vlastních představ, nebude moci být důchod od státu jediným zdrojem příjmů.
Čím dříve si přitom začneme odkládat prostředky na stáří, tím nás to bude méně stát. Zhodnocují se totiž nejen peníze, které si měsíčně odložíme, ale i výnosy z nich. Investujeme-li například 1 000 Kč měsíčně při uvažovaném ročním zhodnocení 7 % po dobu 10 let před důchodem, budou vlastní peníze tvořit téměř ¾ cílové sumy. Když nám ale do důchodu zbývá 40 let, pak může při stejném uvažovaném ročním zhodnocení až ¾ koncové sumy tvořit výnos z investovaných prostředků. Platí též, že pokud začneme šetřit například již ve 20 letech, můžeme mít na konci pracovní kariéry naspořeno výrazně více než ti, kteří začnou spořit na důchod například ve 40 letech, a to i přes to, že ti si budou odkládat podstatně vyšší částky.
Produkty lze vhodně kombinovat
Pro dosahování dlouhodobých investičních cílů, jakým je i zabezpečení na stáří, je doporučováno pravidelné investování stejné sumy. Tato strategie je vhodná jak pro ty, kteří si spoří na důchod prostřednictvím „penzijka“, tak pro ty, kteří zvolili dlouhodobý investiční produkt (DIP). „Penzijko“ má dvě formy – penzijní připojištění, do něhož ale od roku 2012 už není možné vstupovat, a doplňkové penzijní spoření, které nabízí výběr ze tří skupin fondů dle míry rizikovosti, a to z dynamických, vyvážených a povinných konzervativních fondů.
Začátkem letošního roku byl spuštěn nový produkt zabezpečení na stáří, kterým je dlouhodobý investiční produkt. Jde vlastně o daňově zvýhodněný režim investování, který lze získat, pokud zájemce zvolí některý ze široké škály schválených investičních nástrojů (podílových fondů, některých akcií a dluhopisů nebo dokonce i spořících účtů) od jednoho nebo více poskytovatelů. DIP se oproti penzijnímu připojištění i doplňkovému penzijnímu spoření liší v tom, že vedle vyššího výnosového potenciálu poskytuje také větší flexibilitu, kdy, kolik a do čeho si odkládat. Posiluje tak svobodu výběru investičního nástroje podle profilu, potřeb a preferencí jednotlivých investorů.
Jednotlivé formy zabezpečení na stáří, ať již jde o „penzijko“ či DIP, se vzájemně nevylučují. Je naopak možné je vhodně kombinovat a tím dosáhnout diverzifikace úspor na stáří a maximalizace výhod státní podpory. To lze doložit na modelovém příkladu. Zatímco penzijní spoření nabízí státní příspěvek až 340 Kč měsíčně a po jeho dosažení také daňové zvýhodnění, DIP otvírá cestu k daňové úspoře hned od první koruny až do výše 48 000 Kč ročně. Pokud si člověk odkládá do „penzijka“ 1 700 Kč měsíčně a do DIP 48 000 Kč ročně, získá od státu 4 080 Kč ročně na státním příspěvku a zaplatí o 7 200 Kč méně na dani z příjmů. Kombinace DIP s penzijním spořením tak umožňuje maximalizovat podporu státu, která na příspěvcích a daňové úspoře dosahuje za rok celkem až 11 280 Kč.
Vlastní peníze vs. potenciální výnos investice
Na 10letém horizontu tvoří vlastní peníze téměř 3/4 koncové částky. Na 40letém horizontu je to obráceně – 3 ze 4 korun, které získáte, jste do spoření sami nemuseli vložit, ale obdrželi je jako výnos.