Důchodový systém není spravedlivý, domnívá se většina veřejnosti

Češi považují současný důchodový systém za nespravedlivý. Podle většiny veřejnosti nedokáže systém lidem zajistit důstojné stáří, protože důchod nevystačí ani na pokrytí základních potřeb. Více než polovina lidí podporuje důchodovou reformu. Z obecných principů má nejsilnější podporu motivace státu, aby si každý z nás na stáří částečně šetřil sám. Takové jsou hlavní výsledky vyplývající z průzkumu analytického ústavu STEM, který mapoval aktuální postoje české veřejnosti k důchodovému systému.  

Mezi českou veřejností převládá názor, že současný důchodový systém není spravedlivý. Takovéto stanovisko zastávají tři pětiny respondentů (60 %), kteří se zúčastnili výzkumu TRENDY analytického ústavu STEM. V meziročním srovnání jde o tříprocentní nárůst. Za spravedlivý systém považuje jen 17 % dotázaných. Lidé do 29 let a ti s nižším vzděláním pak v porovnání s celou společností častěji uvádějí, že spravedlivost systému nedokáží posoudit. 

Zhruba dvě třetiny lidí (64 %) soudí, že průměrný starobní důchod nepostačuje ani na pokrytí základních potřeb důchodců. Téměř tři čtvrtiny lidí (74 %) si myslí, že současný systém důchodového zabezpečení lidem neumožňuje prožít důstojné stáří. Dvě třetiny (67 %) české veřejnosti se domnívají, že současný důchodový systém je neudržitelný a nezbytně potřebuje zreformovat. V porovnání s celou společností tento postoj častěji zastávají lidé do 29 let (75 %), lidé z dobře zajištěných domácností (77 %) a ti s vysokoškolským vzděláním (82 %).  

Na důvěryhodnosti důchodového systému nepřidává ani fakt, že lidé nerozumí pravidlům, podle nichž se dnes vypočítává výše starobního důchodu. Ve výzkumu se takto vyjádřilo 68 % respondentů. Mezi způsoby, kterými by šlo pravidla důchodového systému upravit, má největší podporu návrh, aby systém více motivoval lidí ke spoření na stáří. To alespoň do určité míry zastává 61 % lidí.   

Průběžný systém 
Český důchodový systém je dnes postavený na tzv. průběžném principu (v mezinárodní terminologii se takovému systému říká pay-as-you-go). Stát vše, co vybere na sociálním pojištění od zaměstnanců, zaměstnavatelů a živnostníků, víceméně obratem vyplatí současným důchodcům. Tento systém je proto extrémně citlivý na demografické výkyvy, zejména změny počtu lidí v produktivním věku a seniorů. Jejich poměr se přitom bude již za několik let prudce snižovat, což souvisí s nízkou porodností od 90. let, a naopak prodlužováním věku dožití v posledních 30 letech. Po další roky a dekády budeme navíc čelit akceleraci těchto trendů.  

Výše starobního důchodu se skládá ze dvou složek. První tvoří základní výměra, která je pro všechny stejná a je stanovena na 10 % průměrné mzdy v daném roce. Pro rok 2024 činí 4.400 Kč. Druhou složkou je procentní výměra, která se stanovuje individuálně podle doby pojištění a dosahovaného výdělku. Klíčovým údajem je osobní vyměřovací základ, což je v podstatě průměrný měsíční výdělek dosahovaný v rozhodném období. To začíná rokem následujícím po roce, kdy dotyčný dosáhl 18 let věku, nejdříve však rokem 1986. Rozhodné období pak končí rokem, který předchází roku přiznání starobního důchodu. Výdělky v jednotlivých letech rozhodného období se dále přepočítávají podle inflace tak, aby odpovídaly aktuální hodnotě peněz. Přepočítací koeficient, kterým se výdělky v jednotlivých letech rozhodného období přepočítávají, je tedy v každém roce jiný, a stanovuje ho vláda.  

Osobní vyměřovací základ má ještě stanoveny redukční hranice: 

• částka do 19.436 Kč se započítává celá 

• z částky od 19.436 Kč do 175.868 Kč se započítává pouze 26 % 

• částka nad 175.868 Kč se nezapočítává 

Kdo si chce spočítat svou finanční situaci po odchodu do důchodu a vyhnout se poměrně komplikovaným výpočtům, může využít důchodové kalkulačky na stránce sporimenaduchod.cz   

Motivace k investování 
Celkově pobírá starobní důchod přes 2,8 milionu lidí, přičemž zhruba 1,5 milionu lidí dostává důchod blízký průměru. Ten za celý letošní rok dosahuje částky 20.701 Kč. Dnes zajišťuje přes 90 % příjmů důchodců stát. S tím, jak poroste počet lidí v důchodovém věku, bude se zvyšovat tlak rostoucích výdajů a klesajících příjmů na státní rozpočet. Je zřejmé, že budoucí důchody budou muset být v poměru ke mzdám mnohem nižší než dnes. Pro ty, kteří si budou chtít i v penzi udržet životní standard, plnit si své sny a vést aktivní život dle vlastních představ, nebude moci být důchod od státu jediným zdrojem příjmů.   

Aby stát ještě více motivoval občany k dlouhodobému investování na důchod pomocí nástrojů pro to určených, spustil začátkem letošního roku, vedle již existujících produktů spoření na stáří, dlouhodobý investiční produkt (DIP). DIP je v podstatě daňově zvýhodněný režim investování a je třetím státem podporovaným produktem, který lze využít k zajištění na stáří. Kromě něho to je „penzijko“, které má dvě formy, a to penzijní připojištění, do něhož již od roku 2012 není možné vstupovat, a doplňkové penzijní spoření.   

DIP se ale oproti „penzijkům“ liší v tom, že může mít vyšší výnosový potenciál (ten se odvíjí od konkrétního zvoleného produktu od konkrétního poskytovatele), větší flexibilitu, kdy a kolik odkládat, a podporuje svobodu výběru investičního nástroje podle profilu a preferencí každého klienta. Jednotlivé formy zabezpečení na stáří, ať již jde o „penzijko“ či DIP, se vzájemně nevylučují. Je naopak možné je vhodně kombinovat a tím dosáhnout diverzifikace úspor na stáří a maximalizace výhod státní podpory. Důchod může být skvělou a aktivní fází života každého z nás, pokud se ale na něj včas připravíme. Optimální je investovat dlouhodobě a pravidelně. Začít jde s jakoukoliv částkou.