Spoření na stáří s podporou státu II: Doplňkové penzijní spoření
3. 6. 2024
6 min.
Spoření na stáří je klíčovou součástí finančního plánování, která umožňuje zajistit si pohodlný život v důchodu. Protože je i v zájmu státu, aby se do budování soukromých zdrojů na přilepšení k penzi zapojilo co nejvíce lidí a snížilo tím svou závislost na penzi od státu, existují již tři státem podporované produkty, které lze k zajištění na stáří využít.
Patří mezi ně „penzijko“, a to ve dvou formách – penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření. Od roku 2024 se k nim přidala novinka dlouhodobý investiční produkt. Ne každý přitom ví, že se tyto produkty vzájemně nemusí vylučovat. Je naopak možné je vhodně kombinovat, a tím dosáhnout vhodné diverzifikace úspor na stáří a maximalizace výhod státní podpory.
V tomto příspěvku, který je druhým v sérii čtyř článků, si představíme novější verzi penzijního spoření, kterou stát v roce 2013 zavedl jako náhradu penzijního připojištění – doplňkové penzijní spoření (DPS). Pro DPS, stejně jako pro dlouhodobý investiční produkt, od roku 2024 platí, že pro čerpání výhod od státu je do nich nutné spořit alespoň 10 let a finanční prostředky vybrat nejdříve v 60 letech věku.
Doplňkové penzijní spoření (DPS)
Doplňkové penzijní spoření je modernější formou spoření na stáří, která byla v roce 2013 zavedena jako náhrada penzijního připojištění, do něhož tak od tohoto roku již nemohou vstupovat noví účastníci. Do doplňkového penzijního spoření bylo ke konci roku 2023 zapojeno 1,81 milionu občanů, tedy 43 % těch, kteří si dobrovolně s podporou státu odkládají na důchod. V průměru je to 800 korun měsíčně. Naspořeno zde měli 166,1 miliardy Kč, což však odpovídá jen 38 % toho, co je uloženo ve starém „penzijku“.
Státní příspěvek
Stejně jako u penzijního připojištění vám stát přispěje na základě výše vašich vkladů. Maximální státní příspěvek činí 230 Kč měsíčně při úložce 1000 Kč a více s tím, že od 1. 7. 2024 to bude maximálně 340 Kč při částce 1700 Kč a více.
Daňové zvýhodnění
Stejně jako u penzijního připojištění mohou účastníci DPS od roku 2024 uplatnit daňový odpočet až do výše 48 000 Kč ročně, avšak až nad částku přesahující hranici pro maximální státní podporu (tj. nad 1000 Kč měsíčně, resp. 1700 Kč měsíčně od 1. 7. 2024). Pokud si tedy do DPS ukládáte například 2000 Kč měsíčně, z daňového základu si nyní můžete odepsat 12 000 Kč ročně a od 1. 7. 2024 už pouze 3600 Kč ročně.
Pro využití všech výhod DPS, tedy státního příspěvku i daňové úlevy, by bylo nyní nutné ukládat 5000 Kč měsíčně a od 1. 7. 2024 dokonce 5700 Kč měsíčně.
Příspěvek zaměstnavatele
Zaměstnavatel může svému zaměstnanci v rámci benefitů přispívat na jakýkoli státem podporovaný produkt spoření na stáří částkou až 50 000 Kč ročně, která nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Ke konci roku podle údajů Asociace penzijních společností pobíralo příspěvek zaměstnavatele na DPS 29 % účastníků s průměrným příspěvkem 1 286 Kč měsíčně.
Charakteristika
Produkt nabízí možnost volby ze tří strategií a potenciál pro vyšší zhodnocení než penzijní připojištění. DPS nabízí konzervativní, vyváženou a dynamickou strategii, což umožňuje lepší přizpůsobení individuálním preferencím, věku a rizikovému profilu klienta než v případě starého „penzijka“.
Za období 10 let mezi roky 2014–2023 dokázaly průměrnou roční inflaci 4,06 % překonat pouze fondy DPS s dynamickou strategií, a to s průměrným ročním výnosem 5,61 %. Vyvážené fondy doručily výnos v průměru 3,35 % ročně, zatímco u těch konzervativních se jednalo dokonce jen o 0,95 % za rok.
Závěr
Přestože se jedná o výnosnější alternativu ke starému „penzijku“, průměrné měsíční úložky kolem 800 Kč, s nimi spojený státní příspěvek a ani jejich zhodnocení nejsou dostatečné pro to, aby dokázaly vybudovat tak potřebné soukromé zdroje pro dorovnání životní úrovně Čechů v důchodu. Ani staré, ani nové „penzijko“ tak zatím neplní funkci, s jakou bylo zamýšleno.
„České domácnosti vykazují velkou míru úspor, ale na stáří si nespoří nebo si na něj nespoří dostatečně. Je nutné, aby se tendence ke spoření, kterou mají Češi v genech, posunula směrem k dlouhodobému spořicímu módu,“ řekl 14. května 2024 na pražské konferenci věnované zajištění na stáří ředitel institucionálních vztahů a hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding B.V. a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer.
Právě i s tímto záměrem stát od roku 2024 zavedl nejnovější ze soukromých penzijních produktů – dlouhodobý investiční produkt. O něm si řekneme více v dalším článku již příští týden.
Vlastní peníze vs. potenciální výnos investice
Na 10letém horizontu tvoří vlastní peníze téměř 3/4 koncové částky. Na 40letém horizontu je to obráceně – 3 ze 4 korun, které získáte, jste do spoření sami nemuseli vložit, ale obdrželi je jako výnos.