Inflace znehodnotila většinu úspor v penzijních fondech. Alternativu v zabezpečení na stáří nabízí DIP

Inflace podstatně ukrajuje z úspor, které si Češi střádají v penzijních fondech. Potvrzují to statistické údaje Asociace penzijních společností ČR za posledních 10 let. „Porazit“ inflaci dokázaly pouze tzv. dynamické fondy, naopak nejvíce znehodnoceny byly ve sledovaném období vklady klientů v povinných konzervativních fondech a v transformovaných fondech, které jsou veřejnosti známé jako penzijní připojištění či staré penzijko. Potenciál vyššího výnosu, a tedy i lepší ochranu před inflací, může od letošního roku střadatelům nabídnout dlouhodobý investiční produkt (DIP). 

Data Asociace penzijních společností ČR zveřejnila údaje průměrného zhodnocení prostředků v penzijních fondech mezi lety 2014 a 2023. Střadatelům v dynamických fondech se jejich prostředky ročně zhodnocovaly v průměru o 5,61 %, ve vyvážených fondech o 3,35 %, v povinných konzervativních fondech o 0,95 % a prostředky v transformovaných fondech připsaly ročně v průměru 1,13 %. Reálnou výši zhodnocení ale ovlivňuje inflace. Ta v uvedeném období přesáhla v průměru 4,06 % ročně. Vklady všech klientů penzijních fondů, s výjimkou dynamických, se tak po započtení inflace v uplynulé dekádě znehodnotily.   

Mezi ty nejvíce „postižené“ patří účastníci transformovaných fondů. Ti sází na jistotu každoročního nezáporného zhodnocení těchto fondů, které je garantováno ze zákona. To však s sebou nese negativa v podobě výrazného omezení možnosti investovat do takových aktiv, která mohou přinášet vyšší výnosy. Tomu odpovídá i zhodnocení, které činilo v průměru jen o něco málo než procento ročně. Vlivem inflace hodnota vkladů v transformovaných fondech poklesla za období 2014–2023 o bezmála pětinu. Od roku 2012 již to těchto fondů nelze vstupovat.      

V reálném plusu jen dynamické penzijní fondy  

Novým zájemcům je k dispozici nový produkt spoření na stáří, doplňkové penzijní spoření do tzv. účastnických fondů. Na výběr mají dle míry rizikovosti tři skupiny fondů, a to dynamické, vyvážené a povinné konzervativní fondy. Povinné konzervativní fondy, které se zaměřují na aktiva s velmi nízkým rizikem, zhodnotily v posledních 10 letech prostředky střadatelů ročně v průměru o méně než procento. Po započtení inflace v kumulativní výši 40,6 % nich zde došlo k ještě většímu znehodnocení úspor než v transformovaných fondech, a to o téměř třetinu. 

Vyvážené fondy, jejichž portfolio se skládá z akciové a dluhopisové části, a představují tak určitý kompromisem mezi výnosem a rizikem, zhodnotily v posledních 10 letech vklady klientů v průměru o 3,35 % ročně. Ani ty ale na inflaci nestačily. Jedinou skupinou fondů, v nichž celý výnos „nespolkla“ inflace, jsou fondy dynamické, jejichž prostředky jsou umisťovány především do akcií. Po odečtení vlivu inflace svým klientům doručily reálné 10leté zhodnocení o 15,5 %, což odpovídá reálnému zhodnocení o 1,55 % za rok.     

Výnos penzijních fondů nezapočítává 20% státní příspěvek, který střadatelé obdrží na vklady mezi 500 a 1 700 Kč měsíčně, tj. maximálně 340 Kč měsíčně.  

I přes nepříliš přesvědčivě výsledky ve vztahu k inflaci za poslední dekádu, se penzijní fondy spojené s příspěvkem státu těší v Česku značné oblibě. V účastnických fondech nového doplňkového penzijního spoření investuje do vlastního důchodového polštáře zhruba 1,9 milionů lidí. V transformovaných fondech, tedy ve starém penzijku, zůstává stále více než 2,2 milionu lidí. I když od roku 2014 opustilo transformované fondy téměř 700 tisíc lidí, jsou i nadále dominantním nástrojem spoření na důchod v Česku, a to jak co do počtu účastníků, tak objemu naspořených prostředků. 

DIP jako cesta k vyšším výnosům 

Od počátku letošního roku je možné ukládat prostředky na důchod do dlouhodobého investičního produktu (DIP).  Skrze DIP lze s daňovou úlevou nově investovat do investičních fondů, akcií, veřejně obchodovaných dluhopisů či jednotlivých akcií. Díky tomu nabízí vyšší výnosový potenciál, a tudíž možnost efektivnější obrany před inflací a budování bohatství za účelem zajištění na stáří.  

Zatímco u penzijního spoření si můžete odečíst od základu daně z příjmů až to, co odložíte nad 1 700 Kč měsíčně, na DIP se toto daňové zvýhodnění vztahuje již od první investované koruny, a to do výše 48 tisíc K4 ročně. Stejně jako na „penzijko“ můžete také na DIP získat příspěvek zaměstnavatele až 50 tisíc Kč ročně. Dle údajů Asociace pro kapitálový trh České republiky (AKAT) si DIP během prvního půlroku jeho existence sjednalo již více než 53 tisíc Čechů.   

Porovnání výnosového potenciálu DIP a penzijních fondů ukazuje modelový příklad. Pokud si budeme po dobu 30 let ukládat měsíčně 1 650 Kč do dynamického penzijního fondu s průměrným ročním zhodnocením 5,61 %, naspoříme i se započtením státního příspěvku zhruba 1,85 milionu Kč. Z této sumy budeme moci po dobu necelých 10 let čerpat měsíční rentu 20 000 Kč.  

V penzijním připojištění (v transformovaných fondech) s průměrným ročním zhodnocením 1,13 % se nám za 30 let, během nichž budeme měsíčně odkládat 1 650 Kč, naakumuluje i se započtením státního příspěvku částka 853 000 Kč. Rentu 20 000 Kč měsíčně budeme moci čerpat jen necelé 4 roky.  

Ukládáme-li 30 let měsíčně 1 650 Kč do DIPu, konkrétně například do akciového fondu navázaného na index S&P 500 s průměrným ročním výnosem 9 %, odejdeme do důchodu s více než 3 miliony Kč. Po neomezeně dlouhou dobu nám tato suma zaručí pobírat měsíční rentu 20 000 Kč. A navíc lze na daních během doby spoření ušetřit přes 89 100 Kč.  

Stát chce pomocí DIP motivovat občany, aby se začali aktivněji starat o své finanční zabezpečení na dobu, až skončí se svojí aktivní pracovní kariérou. Přes 90 % příjmů důchodců dnes zajišťuje stát. Důchodový systém je však v současné podobě dlouhodobě neudržitelný, neboť kvůli stárnoucí populaci čelí stále většímu tlaku na růst výdajů za klesajících příjmů. Budoucí důchody tak budou muset být v poměru k průměrné mzdě v ekonomice nižší než dnes. Čím dříve občané začnou investovat, a to do nástrojů vhodných pro dlouhodobé investování, tím lépe. Právě dlouhodobí investoři totiž mají možnost využít složeného úročení a cyklického vývoje ekonomiky, absorbovat krátkodobé tržní výkyvy a dosáhnout v delším horizontu atraktivních výnosů.