Vládní změny důchodů potvrzují nutnost soukromého spoření na stáří
21. 5. 2024
8 min.
V průběhu jara 2024 jste možná zaznamenali, že se otázka důchodů opět dostala do samého centra pozornosti politiků a médií. Důvodem jsou změny, které chce v důchodovém systému prosadit česká vláda. Snahy prezidenta Petra Pavla zapojit do přípravy těchto změn také opozici, aby měly naději přečkat i případnou změnu vlády po příštích volbách, zatím nepadly na úrodnou půdu. Změny důchodového systému tak byly vládou na konci dubna 2024 přijaty tak, jak je předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. O jaké změny se jedná a jak se, budou-li přijaty Parlamentem České republiky, dotknou jednotlivých skupin obyvatelstva?
Navržená opatření se nijak netýkají těch, kteří již v důchodu jsou. Jsou naopak zaměřeny na generace budoucích seniorů, tedy lidí v dnešním středním a mladém věku. Důchodová reforma, jak sadu zhruba sedmi základních opatření vláda nazvala, má totiž za cíl zajistit budoucí udržitelnost penzijního systému s ohledem na ekonomicky neblahý trend celkového stárnutí populace.
Proč vláda se změnami důchodového systému přichází nyní?
Vzhledem k tomu, že klesá porodnost, prodlužuje se střední délka života a do důchodu půjdou už zanedlouho silné ročníky ze 70. let, tzv. Husákovy děti, se již nyní jeví jako nevyhnutelné, že se v budoucích desetiletích bude na důchody vybírat od ekonomicky aktivních obyvatel méně peněz, než kolik jich bude třeba na důchodech vyplatit.
Příjmy státního důchodového systému „jsou absolutně závislé na odvodech na sociální pojištění. Jejich objem je dán jednak počtem pracujících, ale také možností vyhýbat se placení vysokých sazeb důchodového pojištění z příjmů na trhu práce,“ řekl k navrhovaným změnám Filip Pertold, ekonom z akademického pracoviště CERGE-EI a zástupce výkonného ředitele think tanku IDEA. „Díky této disproporci se (podobně jako díky inflaci) může průběžný důchodový systém dostat do problémů dříve, než do důchodu půjdou silné ročníky Husákových dětí.“
Cílem vládou přijatých změn je tak udržení schopnosti státu ufinancovat důchody, aniž by je musel dotovat z jiných daní nebo si na ně půjčovat více než v současnosti. Navržená opatření mají zabránit scénáři, kdy by se roční schodek bez jakýchkoli zásahů do důchodového systému prohloubil do roku 2050 až na 350 miliard korun, tedy až na 5 % celoročního výkonu české ekonomiky.
Důchodová reforma, kterou vláda schválila 30. dubna 2024, by tak spolu s již dříve přijatými opatřeními měla udržet roční schodky státního důchodového účtu na pětkrát menší úrovni 70 miliard korun, který Česko zaznamenalo v roce 2023 jako dosud nejvyšší v jeho historii. Neméně důležitým cílem je podle vlády to, aby mohl stát i budoucím důchodcům garantovat penze, které jim pokryjí alespoň základní životní náklady.
V čem tedy vládní změny důchodů spočívají?
1. Zásadním opatřením je umožnění dalšího růstu věku odchodu do důchodu nad současnou hranici 65 let, a to v závislosti na průměrné době dožití. Ten v posledních 20 letech rostl stejně jako doba strávená v důchodu. Pokud tento trend bude pokračovat, bez růstu věku odchodu do důchodu nebude financovatelný.
Tato změna se má dotknout lidí narozených v roce 1965 a později.
Pro stanovení důchodového věku se bude vycházet z údajů Českého statistického úřadu o střední délce života v 50 letech, přičemž důchodový věk se stanoví vždy pro osoby, které v daném roce dosáhnou 50 let (např. statistické údaje za rok 2024 budou použity pro stanovení věku osob narozených v roce 1974).
Cílem je, aby doba strávená v důchodu zůstala stejná jako dnes, tedy přibližně 21,5 roku.
Tato změna by se měla (v případě schválení příslušných zákonů) projevit nejdříve od roku 2031.
2. Každý, kdo získal pojištěnou dobu 35 let a dosáhl důchodového věku, by měl mít nárok na minimální výši důchodu.
Zdvojnásobením minimální výše základní a procentní výměry starobního důchodu na částku odpovídající 20% průměrné mzdy dojde ke zvýšení garantované starobní penze oproti současnému stavu.
Změna by měla začít platit od ledna 2026.
3. Docházet by mělo také ke zpomalení meziročního nárůstu nově přiznaných důchodů procenta, a to o cca 150 až 200 Kč ročně.
Opatření by se mělo uplatňovat v průběhu let
2026–2035.
4. Aby přestal být odchod do předčasného důchodu by běžným nástrojem pro opuštění trhu práce, který zatěžuje důchodový systém, byly již od října 2023 omezeny předčasné důchody.
Z nynějších 5 let se zkrátily na 3 roky, tj. do předčasného důchodu má mít možnost nově odejít pouze ten, kdo dosáhne věku o 3 roky nižšího, než je standardní věk odchodu do důchodu.
Nově přiznané předčasné důchody a jejich valorizace jsou znevýhodněny.
Novou podmínkou pro odchod do předčasného důchodu by mělo být také nejméně 40 let trvání sociálního pojištění, a to od 1. října 2024.
5. Živnostníci, tedy osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), velmi často odvádějí na sociální pojištění minimální povinnou částku. To způsobuje nejen to, že jsou pak jejich důchody nízké, ale také přispívají k nedostatku zdrojů v důchodovém systému. Proto je součástí opatření zaměřených na stabilizaci důchodového systému také postupné zvýšení minimálních odvodů OSVČ.
Povinný minimální vyměřovací základ se má postupně zvýšit z 25 % průměrné mzdy na 40 %.
Ke zvýšení dojde během příštích tří let.
6. Za účelem udržení co nejvyššího počtu ekonomicky aktivních obyvatel a příjmů do důchodového systému mají být dále zvýhodnění pracující senioři.
Každý, kdo bude pobírat důchod a současně dále pracovat, bude odvádět na sociálním pojištění sazbu nižší o 6,5 %. Také v případě OSVČ bude pojistné sníženo o 6,5 %.
Opatření se navrhuje od ledna 2025.
Je zjevné, že vzhledem ke stárnutí obyvatelstva a s ním spojeným opatřením, která jsou zaměřená na stabilizaci důchodového systému, budou mít na skutečnou životní úroveň budoucích důchodců čím dál zásadnější dopad jejich vlastní soukromé finanční zdroje. Ty by si měl každý z nás začít budovat v co nejnižším věku, čímž se snižuje částka, kterou je třeba kvůli zajištění na stáří odkládat, a naopak zvyšuje celkové zhodnocení. Neméně důležitá je volba takového produktu spoření na stáří, který dokáže naplnit investorovy představy o jeho příjmu v důchodu, a pak už stačí jen disciplína a vytrvalost.
Vlastní peníze vs. potenciální výnos investice
Na 10letém horizontu tvoří vlastní peníze téměř 3/4 koncové částky. Na 40letém horizontu je to obráceně – 3 ze 4 korun, které získáte, jste do spoření sami nemuseli vložit, ale obdrželi je jako výnos.
